Dielňa v Blansku očami detí

Cesta do Blanska bola veľmi náročná, museli sme si niesť naše ťažké tašky a to sme ešte neboli v Brne. Cez Kúty sme sa dostali do Brna a odtiaľ sme prestúpili do Blanska. Veľmi sme sa tešili a nemohli sme sa už dočkať na našich kamarátov. Prekvapenie bolo, že nás prišli čakať na stanicu.

Kamaqráti nás odviedli do ich školy a umiestnili nás do dielne. Tam sme pracovali na rozprávke Tri groše a naši kamaráti pracovali na povesti Čierny rytier. Bolo to zaujímavé. Niektorí z nás kreslili a iní prepisovali a prekladali.

Keď už sme mali prácu takmer hotovú, poukazovali nám ich školu podrobnejšie. Bola dosť veľká a pekná. Bola taká pekná, že sme im ju závideli a chceli sme tam zostať dlhšie.

Po tejto akcii sme sa ponáhľali na obed pretože nám v našich bruchách hrali muzikanti. Obed bol vynikajúci, že sme nevládali ani poriadne chodiť. Po dobrom obede sme ledva vyšli po schodoch do dielne pokračovať v našej nedokončenej práci. No a po práci nás čakalo milé prekvapenie - výlet do priepasti Macocha, ktorý sa všetkým veľmi páčil. O 16.30 sme odchádzali do ich rodín a o 18.00 sme sa stretli v mestskej kolkárni, kde sme sa poriadne zapotili, ale bolo to super. Naši kamaráti nás pozvali na pizzu. Bolo to od nich milé. Na ďalší deň sme sa vrátili opäť do dielne a pokračovali sme v práci. Po obede sme odišli do mesta Blansko a trochu sme sa porozhliadli po meste. Po návšteve v Blansku, ich meste, sme odišli s rozlúčkou na vlak. Cesta odtiaľ nebola dlhá, lebo väčšina z nás ju prespala. Boli sme unavení, keď sme prišli do Zohoru. Bolo to super.

Jarní dílna v Blansku

Jarní dílna v Blansku.
Na začátku školního roku se naši žáci zapojili do e-twinningového projektu. Jedná se o využití moderních komunikačních technologií v cizích jazycích. V tomto projektu jsou také zapojeny děti ze Slovenska a Norska.Právě se slovenskými dětmi naši žáci absolvovali dvě společné dílny. První se uskutečnila v přátelském ovzduší slovenského města Zohor, druhá ve dnech 11. a 12. března na naší škole. Po náhlém úmrtí paní učitelky Miroslavy Svobodové, která byla vedoucí tohoto projektu, se práce velice obětavě ujala paní učitelka Hana Doleželová. Měla nelehký úkol. Naskočit do rozjetého vlaku je vždy nesnadné. Díky pomoci ostatních kolegů se jí podařilo splnit tento úkol obdivuhodně. Pro slovenské děti byl připraven velmi pestrý program a spousta dárků. Součástí programu byla také návštěva blanenské kuželny, kterou nám zajistili pánové ing. Jaromír Novák a p. Šmerda, za což jim moc děkujeme. Nejdůležitější však byla společná práce. Naši žáci dokončovali pověst Macocha a Černý rytíř ve třech kopiích a slovenští kamarádi pověst Tři groše. Nechyběly ani zajímavé ilustrace. Nyní je třeba knihu pověstí dokončit, předat výsledek týmu e-twinningu k posouzení a čekat, zda obstojí. Velkou motivací je také křest knihy spojený s dalším setkáním se slovenskými přáteli, na které se obě strany velmi těší.Vážíme si toho, že naši žáci pracují na projektu, který přerostl nejen hranice naší školy, ale i hranice států.

Kamarádi ze Slovenska.
Dne 11.března jsme kráčeli do školy všichni s úsměvem. Nejenže jsme se neučili, ale navíc přijeli naši kamarádi ze Slovenska. Před půl rokem přišla naše paní učitelka angličtiny s nápadem zúčastnit se celoevropského projektu e-twinning.
Dobře si pamatujeme na to nevelké nadšení, které ten den panovalo v naší třídě. Brzy jsme však změnili názor. Psali jsme si přes internet se Slováky a Nory, překládali pověsti a hlavně uzavírali nová přátelství. Po návštěvě Slovenska jsme se nemohli kamarádů dočkat.
Po slavnostním uvítání na radnici panem místostarostou je čekalo pohoštění v naší škole. Při usilovné práci na projektu nám pořádně vytrávilo Po obědě jsme se vydali na výlet.do Moravského krasu. Naši hosté byli nadšeni Macochou, kterou viděli na své vlastní oči poprvé. Pokochali jsme se pohledem z obou můstků na krásy matky přírody a už jsme ujížděli k domovu. Potom následovalo ubytování kamarádů v našich rodinách, malá svačinka a hurá na zápas v kuželkách. I když někteří z nás hráli poprvé, výborně jsme se bavili. Dalším bodem programu byla společná večeře v Pizzerii, kde se naše vztahy ještě více utužili. Ani se nám nechtělo domů, ale bylo třeba nabrat nových sil na druhý den.
Ve středu jsme se sešli v osm hodin a dokončili naplánovanou práci. Dohodli jsme se také na konečné podobě celé knihy a vyměnili si kopie svých prací. Po obědě už následovalo jen předávání dárečků (kromě jiného i CD s prezentací naší školy), loučení a mávání mizejícímu vlaku s našimi kamarády. Vůbec nepochybujeme o tom,že se znovu setkáme. Už teď se všichni těšíme!
Martina Borková a Kristýna Hloušková, IX.B